CHODCI NA SILNICI
Chodci mají vlastní svět – svůj prostor, ve kterém je ohrožují nanejvýš nerovnosti na chodníku. Tenhle bezpečný svět má ale své hranice. A ty bývají někdy tenčí, než by člověk očekával.
Kolem stovky obětí každý rok, tisíce nehod – taková je u nás statistika střetů mezi vozidly a chodci. A i když je častěji vina na straně řidiče, ani chodci nemají vždy čisté svědomí. Někteří ignorují přechody pro chodce, jiní zase fyzikální zákony a délku brzdné dráhy. A další jsou schopni zcela ignorovat nebezpečí, které představují rychle jedoucí auta, a také zcela fatálně přecenit své schopnosti.
Přecházení mimo přechod pro chodce je statisticky nejčastější příčinou srážky chodce s vozidlem.
Stále častější příčinou nehod je také nepozornost a mobilní telefony – ty přinášejí nebezpečí nejen na straně řidičů, ale i na straně chodců, kteří jsou často do světa na displeji ponořeni natolik, že už jim pro ten reálný moc pozornosti nezbývá.
Náhlé vstoupení do vozovky, neodhadnutí vzdálenosti a rychlosti přijíždějícího vozidla, nečitelné a zbrklé chování – to vše dohromady si každý rok vyžádá desítky zbytečných obětí.
Bezpečí, které nabízí chodník či pěší zóna, může být někdy ošidné, zvlášť když si ho chodci přenesou i na místa, která bezpečná nejsou. Zaparkovaná auta jsou totiž na jednu stranu clonou, ve které se chodec stále může cítit ničím neohrožován, na druhou stranu ale jsou clonou i pro řidiče, který tak nemá potřebný výhled, a na chodce tak nestihne reagovat, i kdyby chtěl sebevíc. Pro neopatrného chodce budou následky srážky mnohem hmatatelnější.
Přitom stačilo popojít pár metrů a přejít po přechodu pro chodce. I když ani ten rozhodně není zónou bez rizika.
Řidič nesmí chodce na přechodu ohrozit a dokonce ani omezit. A vždy, když nemá dokonalý přehled a výhled na přechod, měl by počítat s přecházejícím chodcem a jízdu tomu přizpůsobit. Pozor ale. Toto neplatí pro řidiče tramvají. Tramvaj má vždy před chodcem přednost.
Přesto ke zhruba pětině smrtelných nehod chodců dojde právě na přechodu.
Chodci proto nesmí chápat svou přednost absolutně a náhle vstupovat před jedoucí vozidlo, které už nemůže stihnout před přechodem zastavit. Protože případnou nehodu vždy odnesou hůře než řidič.
Nepozornost řidiče, rozptýlení, chvilková ztráta pozornosti, přehlédnutí vstupujícího chodce… příčin může být více, srážku ale vždy odnese hůře chodec. Bez ohledu na to, že má na přechodu přednost. Přitom stačí pečlivě zvážit situaci, na přechodu nezmatkovat, náhle nezpomalovat nebo se dokonce nevracet. A ideálně navázat oční kontakt s přijíždějícím řidičem a ujistit se, že o vás ví. Protože na přechodu se protínají světy chodců a řidičů a bez vzájemného respektu to na takové hranici dvou světů fungovat nemůže.