HLEDAT
MENU
ZAVŘÍT

Podchlazení

Opatrná jízda po prázdné silnici, respekt k povětrnostním podmínkám, vlastním řidičským schopnostem i pravidlům. Řádně zapnutý bezpečnostní pás. Někdy zkrátka můžete vše udělat dobře, a přesto se náhle ocitnete v situaci, kdy dobře není vůbec nic.
Nepřiměřená rychlost jízdy je nejčastější příčinou dopravních nehod. Jet nepřiměřeně rychle ale nutně neznamená porušovat předpisy. Kromě nejvyšší povolené rychlosti totiž existují i další parametry, které musí řidič vzít v úvahu.
Regulace tělesné teploty u vážně zraněného člověka v bezvědomí funguje o poznání hůře než u zdravé osoby. V danou chvíli se lehké podchlazení mohlo zdát jako nepodstatná drobnost, ale i drobnosti mohou mít v konečném důsledku dalekosáhlé dopady.
Nervová soustava představuje systém pro sběr, přenos, zpracování a uchování informací. Dělí se na centrální a periferní část. Centrální nervová soustava zahrnuje mozek a míchu a je řídícím centrem celého organismu. Periferní nervová soustava je pak tvořena nejrůznějšími typy nervových vláken, která přenášejí nervové vzruchy mezi centrální nervovou soustavou a doslova každou částí lidského těla.
Opatrná jízda po prázdné silnici, respekt k povětrnostním podmínkám, vlastním řidičským schopnostem i pravidlům. Řádně zapnutý bezpečnostní pás. Někdy zkrátka můžete vše udělat dobře, a přesto se náhle ocitnete v situaci, kdy dobře není vůbec nic.

Je jen lehce otřesen a téměř nezraněn. S nohama zaklíněnýma pod zdeformovanou palubní deskou je však odsouzen čekat na pomoc. Což v mrazivé noci na zapadlé silnici není příjemná vyhlídka. Mobilní signál tu sice je, ale telefon na dně batohu je mimo jeho dosah. Jakoby se proti němu všechno spiklo. Do rozbitého vozu navíc rychle proniká venkovní mráz.

Teplo v lidském organismu vzniká převážně jako vedlejší produkt chemických reakcí probíhajících v těle. Navzdory tomu je pro organismus nesmírně důležité – relativně stálá tělesná teplota je nutná pro normální činnost metabolismu a průběh enzymatických reakcí.

Přebytečné teplo je z těla odváděno hlavně plícemi a kůží. Tuk v podkožních oblastech je ale dobrý tepelný izolátor a přebytečné teplo se tak nad tukovou izolační vrstvu dostává s krví, která se o roznášení tepla v těle stará. 

Průtok krve v žilním plexu a tím i přenos tepla k povrchu kůže je možné regulovat. V teplém prostředí nebo při vysokém metabolickém obratu může činit až 30 % srdečního výdeje. V chladném prostředí, kde dochází k nejvyšším ztrátám tepla, ale klesá téměř k nule. 

Reakce těla na chlad nastávají bez ohledu na naši vůli – nejprve dochází k zúžení cév a omezení proudění krve do kůže. Při poklesu teploty pod 35.5 st. Celsia se kosterní svaly začínají nekontrolovatelně třást. Díky tomu produkují až pětkrát více tepla než v klidu. 

Při dlouhodobém vystavení chladu dochází také ke zvýšení produkce tepla působením stresových hormonů.


Mírné podchlazení, kdy tělesná teplota klesá až ke 32 °C, se projevuje u postiženého chladnou a bledou kůží, zrychleným dechem a pulzem, a také zmateností. Omezený průtok krve v periferních částech těla se projevuje jako pocit chladu a bolesti v končetinách. Nekontrolovatelný svalový třes sílí.

Pokud tělesná teplota dále klesá, svalový třes postupně ustává. Klesne-li až k 28 st. Celsia, mizí také pocit bolesti. Dech je pomalý a nepravidelný, člověk začíná být apatický a neustále usíná. Zornice jsou rozšířeny, ale zájem o okolí rapidně klesá.

Pokud tělesná teplota klesne pod 28 st. Celsia, jsou ohroženy všechny životní funkce. Dochází k poruchám vědomí či dokonce k bezvědomí, pulz je slabý až nehmatný, srdce je ohroženo vznikem závažných arytmií a může dojít k zástavě oběhu.

Udržení optimální tělesné teploty je u teplokrevných živočichů nezbytné. Těžce podchlazený člověk může mít natolik oslabené životní funkce, že může působit jako mrtvý. Dlouhodobé působení chladu může vést i ke smrti.


Popálení a poleptání

dopravní nehodapožáryprvní pomoczranění

Poranění hlavy

dopravní nehodapříběhrychlostzranění