Poranění hlavy
Zdravé lidské tělo je neuvěřitelně komplexní mechanismus, který v ideálním případě vlastně skoro nevnímáme. Prostě jsme – a jsme-li v autě, můžeme se navíc opájet rychlostí a silou, kterou naše tělo samotné nemá.
Lidské tělo ale není na takové situace stavěné – což poznáme ve chvíli, kdy ten pocit samozřejmého života v pohybu něco naruší.
Kromě samotných fraktur dochází také k poškození cév a krevním výronům. Poraněním tepny vyživující tvrdou plenu mozkovou, jednu z ochranných vrstev mozku, vzniká prudké krvácení. Protože krev nemá z lebky kudy odtékat, dochází k utlačování mozku i cév, které ho vyživují. Mozek a míchu obklopuje kromě lebky také mozkomíšní mok, který ho za běžných okolností chrání proti otřesům. Pokud je ale impuls příliš silný, dochází k nárazu mozkové tkáně na lebku. Většinou v místě nárazu vznikne zhmožděnina, ta ovšem může vzniknout i na straně opačné.
Energie nárazu do hlavy se přenáší také na krční páteř a míchu. Náhlým stlačením meziploténkových prostorů a krčních obratlů může dojít ke zlomenině obratlů a poškození těl neuronů v míše, která tvoří hlavní spojení mozku se zbytkem těla.
Člověk v důsledku utrpěných zranění mozku ztrácí vědomí. A tělo začíná mít problémy mozkovou tkáň vyživovat, protože je značně omezena průchodnost dýchacích cest. Omezená průchodnost dýchacích cest v bezvědomí vede k nedostatečné výměně vzduchu v plicích. Nedostatek kyslíku a hromadění oxidu uhličitého v těle způsobuje další poškozování mozkové tkáně.
Mozek bez kyslíku strádá nedostatkem energie a rostoucí množství oxidu uhličitého vede k rozšíření mozkových cév a dalšímu zhoršování otoku mozku.
V některých případech úrazů s epidurálním krvácením může zraněný nabýt opět vědomí na desítky minut až několik hodin. Následně ale dochází ke stupňování bolestí hlavy, zvracení, k pocitu závratí a opětovné ztrátě vědomí.
Kvůli poraněním mozku je u nás hospitalizováno stále více lidí. Nejčastěji k nim dochází u dopravních nehod. Jsou příčinou 30% náhlých úmrtí a ve věkové skupině do 45 let jsou nejčastější příčinou smrti. O osudu pacienta s těžkým poraněním mozku rozhoduje rychlost a kvalita poskytnuté přednemocniční péče, operace, resuscitační péče a následná rehabilitační péče. Některá poranění vyžadují urgentní operační řešení, jindy můžeme postupovat konzervativně a pacienta sledujeme kontrolou klinického stavu a CT obrazu. Pacienti po ukončení akutní zdravotní péče začínají rehabilitovat. Rehabilitace může trvat několik měsíců i let.
Bohužel po závažných poranění mozku přetrvávají celoživotně pohybová omezení, poruchy chování, komunikace i vnímání. Mozková tkáň totiž zůstává nenávratně poškozena.